Všichni Autoři a témata

Arnošt Dadák (2)

Arnošt Dadák byl moravský podnikatel, zakladatel pražírny a balírny kávy Dadák. Od mládí se věnoval obchodu s potravinami, zejména s kávou. V roce 1905 založil ve Valašském Meziříčí pražírnu a balírnu kávy. V dalších letech rozšířil své podnikání i na import čaje, koření a suchých plodů. V průběhu modernizace ve 20. letech zakoupil v roce 1927 pozemek proti sokolovně a vybudoval na něm továrnu a obchodní dům s kávou. Byl veřejně aktivní jako člen Sokola, pěveckého sboru Moravských učitelů apod. Znal se nebo ještě blíže přátelil s Edvardem Benešem, T. G. Masarykem, Karlem Čapkem, Olgou Scheinpflugovou a dalšími osobnostmi své doby. Dadák zemřel ve věku 52 let, na jeho skonu mělo podíl jak jeho vysoké pracovní nasazení, tak zklamání z politického vývoje po okupaci Československa Německem. V krátkém období mezi podpisem mnichovské dohody a smrtí v korespondenci aktivně obhajoval politiku T. G. Masaryka, který byl ze vzniklého stavu obviňován. Firmu po něm zdědila manželka Božena, řídil ji jeho nejstarší syn Arnošt Dadák mladší . Mladší z jeho tří dětí byla dcera Božena a nejmladší syn Jiří Dadák , který se proslavil jako atletický reprezentant v hodu kladivem.

Arnold Mandel (1)

Arno Lubos (1)

Německý spisovatel, literární vědec a germanista.

Armitage Richard (1)

Arie Hashaviah (1)

Archibald Percival Wavell Wavell (1)

Britský polní maršál.

Aran Shetterly (1)

Narozen 27.6.1970, američan, žije v Mexiku, autor publikace o kubánské revoluci.

Apollinaire Guillaume (1)

Antonio Fogazzaro (1)

Antonio Fogazzaro byl italský romanopisec, básník a dramatik, hlavní představitel spiritualistického a mystického proudu italské dekadence. Fogazzaro pocházel ze zámožné a vzdělané rodiny, ve které se mu dostalo přísného katolického vychování. Po dokončení střední školy, kde byl mezi jeho učiteli básník Giacomo Zanella, se chtěl věnovat studiu literatury, ale podle vůle svého otce začal studovat právo, nejprve v Padově a pak v Turíně, kde roku 1864 promoval. Poté byl zaměstnán v advokátní kanceláři v Miláně a při pobytu v tomto městě se seznámil s představiteli bohémského uměleckého hnutí La Scapigliatura . Roku 1866 se odstěhoval zpět do Vincezy a oženil se s hraběnkou Margheritou Lampertico di Valmarana, se kterou měl tři děti. V té době začal prožívat hlubokou morální a náboženskou krizi vyvolanou rozpory mezi smyslovým a duchovním životem, mezi vědou a náboženskou vírou. Ve snaze překonat tento rozpor se přiklonil k tzv. katolickému modernismu, církví později odsouzenému. Svou literární dráhu započal Fogazzaro roku 1874, kdy za finanční pomoci svého otce vydal epickou báseň v nerýmovaných hendekasylabech Miranda. Svůj první román Malombra psal asi deset let, protože tento žánr považoval z hlediska vlivu na čtenáře za nevýznamnější. Toto i další jeho prozaická díla se vyznačují formální i psychologickou vybroušeností, realistická líčení italské přírody v nich kontrastují s citovou rozervaností postav, které často trpí chorobnou smyslností. Roku 1898 byl Fogazzaro jmenován senátorem Italského království. Aktivně se účastnil debat o darwinismu a evolučních teoriích, které se snažil skloubit s katolicismem. Na toto téma a na téma duchovní obnovy církve přednesl řadu přednášek a napsal celou řadu esejů i několik románů. Roku 1905 zařadila Římskokatolická církev dva z nich, romány Il Santo ...

Antonio Carrasco (2)

Autor učebnic španělštiny.

Antonín Žamberský (1)

Narozen 1952 v Třebíči. Mgr., informatik, technický pracovník Muzea Vysočiny Třebíč. Betlémář, autor historických a vlastivědných prací z Třebíčska.

Antonín Waleczek (1)

Narozen 27. 7. 1917 v Mostech u Jablunkova, zemřel 19. 11. 1991. Doc. RNDr., práce z geologie, mineralogie a petrografie.

Antonín Vrba (6)

RNDr., CSc., pedagog a matematik, publikace z oboru.

Antonín Václav Slavíček (3)

Narozen 2. 1. 1895 v Rozseči, zemřel 27. 10. 1938 ve Zlíně. Malíř, grafik a ilustrátor.

Antonín Sum (1)

Antonín Sum byl český právník, účastník domácího odboje za druhé světové války, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň v procesu s M. Horákovou, kominík, spisovatel, skaut a činovník Junáka a YMCA. Začátkem 20. let bydlel v Americe, kde jeho otec pracoval na vyslanectví. Tam jej Jan Masaryk poznal jako malého kluka . Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Za druhé světové války byl účastníkem domácího odboje, aktivně bojoval proti německé okupaci a v květnu 1945 patřil k účastníkům Pražského povstání. Po válce v letech 1946–1947 pracoval na Úřadě předsednictva vlády. V roce 1947 nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí a stal se osobním tajemníkem Jana Masaryka, jímž byl až do Masarykovy smrti. V roce 1949 byl Antonín Sum zatčen a v roce 1950 odsouzen na 22 let za velezradu. Hrozil mu i trest smrti, od něhož jej zachránil svými známostmi a přímluvami jeho přítel hudebník dr. Emil Ludvík. Ve vězení zůstal do roku 1962. Až roku 1968 se dočkal rehabilitace. Byl zastáncem teorie Masarykovy "demonstrativní sebevraždy" . V roce 1968 byl zvolen starostou skautské organizace Junák během krátké období její činnosti; v letech 1969 a 1970 se snažil za cenu ústupků v rozporu se skautskými principy udržet jeho existenci, ale nakonec se spolupodílel na jeho sebelikvidaci schvalováním postupu ústřední stranické skupiny. Po sametové revoluci znovu krátce působil jako starosta...

Antonín Sternschuss (1)

Antonín Stejskal (1)

Narozen 11.6.1909. Odborný učitel, zeměpisné publikace.

Antonín Skoták (1)

Autor učebnic geodézie.

Antonín Skála (3)

Pocházel z rodiny obchodníka, který se věnoval ochotnickému divadlu. Základní a gymnaziální vzdělání získal v Náchodě . 1949–50 studoval češtinu a divadelní vědu na FF UK, 1950–52 a 1954–55 divadelní vědu na AMU . Ve dvouleté přestávce, po vyloučení z fakulty z politických důvodů, vykonával prezenční vojenskou službu. 1956–71 pracoval jako redaktor, později vedoucí redaktor v Lidové demokracii, 1971–90 postupně jako tiskový referent, tajemník uměleckého souboru a lektor-dokumentarista v Divadle Spejbla a Hurvínka. Od roku 1990 v důchodu. Od poloviny 50. let přispíval do Lidové demokracie a Ochotnického divadla, dále do periodik Film a divadlo, Divadelní a filmové noviny, Repertoár malé scény, Dikobraz, Kmen, Nová Praha, Svět v obrazech, Týden, Lidové noviny, Tvar aj. – Od 60. let spolupracoval s Čs. rozhlasem, pro který psal pásma , původní hry , podílel se na cyklu stovky rozhlasových večerníčků se Spejblem a Hurvínkem ; a adaptoval cizí náměty . – Soubor svých písňových textů uvedl v pražském Luxoru s titulem Docela malý zvěřinec . Podílel se též na autorských text-appealech v Paravanu a ve Viole. – Čs. televize uváděla jeho pásma , hudební komedie a medailon Miloše Kirschnera . – Jeho texty pro děti vycházely také na gramodeskách (1972–82: Loupežníci v začarovaném lese, Loupežnická historie, Spejbl a Hurvínek, Honza a drak, Prsten kníže...

Antonín Rychtecký (1)

Narozen 19. 9. 1945 ve Vysokých Studnicích, okr. Jihlava, zemřel 6. 12. 2020. Prof., PhDr., DrSc., profesor teorie výuky tělesné výchovy. Publikace v oboru.

Antonín Říha (2)

RNDr., CSc., autor publikací z oboru informačních a databázových systémů a medicínské informatiky.

Antonín Nowak (2)

Narozen 13. 2. 1977 v Praze. Instruktor bojových umění a sebeobrany, věnuje se bezpečnostnímu managementu a vývoji vojenské techniky. Také vydavatel a překladatel knih s vojenskou tematikou. Vystudoval obor mezinárodní vztahy a diplomacie.

Antonín Navrátil (2)

Antonín Navrátil je český herec a dabér. Antonín Navrátil pochází z dělnické rodiny. V 6 letech se zúčastnil konkurzu do televizního pořadu Hledáme písničky pro děti, následně hrál v dětských muzikálech, recitoval a zpíval. V 10 letech pak ztvárnil jednu z hlavních rolí v seriálu Kamarádi , ve stejném roce si poprvé vyzkoušel práci před filmovou kamerou, a sice ve filmu Hvězda . Následně dostal příležitost v rolích dospívajících synů v několika snímcích počátku 70. let . Studoval na gymnáziu a následně na DAMU. V roce 1979 ztvárnil roli hvězdáře Mirka Žaluda v seriálu Zkoušky z dospělosti. Po absolvování DAMU nastoupil do Vinohradského divadla, kde hrál například ve hrách Obchodník s deštěm, Záviš z Falkenštejna nebo Pahorek, objevoval se rovněž v televizních pohádkách. V roce 1992 opustil Antonín Navrátil Vinohradské divadlo kvůli osobnímu sporu, načež načas zcela opustil svět médií, jezdil s kamiónem a pracoval jako umělecký kovář. Před kameru se od poloviny 90. let vrací jen sporadicky, hrál například v komedii Byl jednou jeden polda . Začal se věnovat také dabingu a posléze založil vlastní dabingové studio Dial a dnes působí i jako režisér (zrežíroval dabing například filmů Statečné srdce, Titanic či Blízká setkání třetího druhu. Pro některé filmy vytvořil také české titulky. Antonín Navrátil je dvakrát rozvedený a má dvě dcery.

Antonín Malý (2)

Narozen 5.4.1950 v Praze. Fotograf.

Antonín Ludvík Stříž (10)

Antonín Ludvík Stříž byl český římskokatolický kněz, kanovník Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, básník, esejista, literární historik a kritik, znalec středověké náboženské literatury, překladatel z latiny, angličtiny, francouzštiny, italštiny a portugalštiny a vydavatel.

Antonín Líman (7)

Antonín Václav Líman byl český japanolog, překladatel a pedagog. Studoval nejdříve na Univerzitě Karlově a od roku 1967 na tokijské Univerzitě Waseda. Po roce 1968 se již do Prahy nevrátil, odcestoval do Kanady. Byl emeritním profesorem univerzit v kanadském Torontu a japonském Otemae. Přednášel též na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru. Publikoval přes čtyřicet studií a esejů o japonské literatuře v různých světových časopisech a sbornících, po roce 1990 se vrátil k překladům a původním studiím v rodném jazyce. V říjnu roku 2008 získal Cenu Josefa Jungmanna za překlad dvou novel Masudžiho Ibuse. Jeho překlad básnické sbírky Manjóšú do češtiny je teprve druhý kompletní překlad tohoto díla na světě; v listopadu 2009 za něj získal Cenu za významný kulturní přínos od Japonské společnosti překladatelů v Tokiu. Jeho dílo obsahuje mimo jiné i překlady japonských haiku do češtiny: Jeho vlastní vlastní tvorba se taktéž týká Japonska:

Antonín Langer (1)

Narozen 1875, zemřel 1955. Obchodník působící v Jindřichově Hradci, autor knihy vzpomínek.

Antonín Kostlán (5)

Narozen v Praze, PhDr., CSc., historik a archivář v Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, odborné zaměření: sociální, hospodářské a intelektuální dějiny raného novověku, dějiny vědy a vědeckých institucí, dějiny společenských věd a humanitních oborů.

Antonín Jaroslav Liehm (1)

Antonín Janda (2)

Antonín Janda zvaný Očko byl český fotbalista, československý reprezentant. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1920–1923 deset utkání a vstřelil 11 gólů. Nastoupil v historickém prvním oficiálním reprezentačním utkání – s Jugoslávií na olympijských hrách v Antverpách roku 1920 a hned vstřelil hattrick, stejně jako v následujícím zápase OH s Norskem. . Byl člen takzvané "železné Sparty", tedy slavného mužstva Sparty z první poloviny 20. let 20. století. Za Spartu hrál v letech 1916–1924 a sehrál za ni 330 zápasů. V rudém dresu se stal dvakrát českým mistrem - vítězem mistrovství Českého svazu fotbalového v letech 1919 a 1922 a mnohokráte středočeským mistrem – v letech 1920, 1921 a 1923 šlo o nejvyšší a nejprestižnější soutěž v zemi. Jeho přezdívka Očko, která – jak bývalo v tehdejší době zvykem – mu přirostla k příjmení v tisku i svazových statistikách, vznikla kvůli zranění oka – jedno oko měl neustále jakoby přivřené. Jeho fyziognomie vůbec budila pozornost a zajistila mu mimořádnou popularitu. Býval nazýván též "fotbalovým beranem" či "zápasníkem". Český sportovní novinář a historik Zdeněk Šálek o něm napsal: "Jedna z nejslavnějších a nejpopulárnějších postav evropské kopané dvacátých a třicátých let. Spolu s Pilátem a Vaníkem vytvořil proslulé vnitřní trio. Fyzicky zdatný, důrazný hráč s úžasnou silou v nohách." ...

Antonín Havránek (1)

Narozen 16. 1. 1934 v Praze, zemřel 18. 10. 2013. Doc., RNDr., CSc., vysokoškolský pedagog, specializace na fyziku polovodičů a polymerů, literatura z oboru.

Antonín Fencl (1)

Narozen 28. 12. 1881 v Praze, zemřel 9. 11. 1952 tamtéž. Herec, divadelní podnikatel, producent, režisér, spisovatel a shakespearovský překladatel. Také autor učebnice těsnopisu.

Antonín Ederer (1)

Narozen 14.7.1896 v Praze, zemřel 23.12.1966 tamtéž. Knihovník ministerstva dopravy, literatura z oboru železnice a o K.H. Máchovi.

Antonín Dvořák (3)

Ing., absolvent Vysokého učení technického v Brně, oboru energetické stroje a zařízení a manažerského postgraduálního studia, pracuje v projekčně dodavatelské organizaci Kovoprojekta Brno, zabývá se kosmologií.

Antonín Dostál (2)

Narozen 24.5.1906 v Řimicích u Litovle, zemřel 29.3.1997 v USA. PhDr., DrSc., byzantolog a filolog, profesor ruského a staroslovanského jazyka, literatura z oboru.

Antonín Čubr (1)

Narozen 21. 8. 1904 v Litomyšli, zemřel 9. 5. 1988 v Paštikách, okr. Strakonice. JUDr., klavírista, muzikolog, pracovník ministerstva školství a kultury, pracovník redakce DILIA, dlouholetý předseda Dvořákovy společnosti a Českého spolku pro komorní hudbu.

Antonín Cífka (1)

Spoluautor knihy Systém pěstění těla dynamickou rozpínavostí.

Antonín Chittussi (6)

Antonín Chittussi byl český krajinář 19. století, žák J. M. Trenkwalda a Jana Swertse, nástupce Adolfa Kosárka a předchůdce Antonína Slavíčka. Je považován za jednoho z nejslavnějších českých malířů 19. století. Narodil se v česko-italské rodině, studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, uměleckých školách v Mnichově a ve Vídni. Byl blízkým přítelem české malířky Zdenky Braunerové. Narodil se jako nejstarší syn z pěti sourozenců . Jeho otec Jan byl jedním ze čtyř dětí Johanna Chittussyho, dědečka Antonína Chittussiho, kupce z Ferrary, města na severu Itálie, který přišel za napoleonských válek do Čech. Oženil se tu s rodačkou z Labské Týnice Kristinou Jeřábkovou a jeho novým bydlištěm se stalo městečko Ronov nad Doubravou pod Železnými horami na okraji Vysočiny. Postavil si tam dům a usadil se. Po smrti Johanna Chittussyho se jeho syn Jan, malířův otec, ujal obchodu. Byl to vzdělaný muž, který se projevoval vždy jako český vlastenec. V r. 1860 byl zvolen ronovským starostou . Oženil se s Pavlínou Fialovou, dcerou hostinského z Rohozné. Jako první se jim narodil syn Antonín Chittussi. Jakožto jediný syn ze čtyř žijících sourozenců byl pokládán za rodového nástupce v obchodě. U Antonína se ale od mládí projevovalo výtvarné nadání, které mohl rozvíjet při studiu reálného gymnázia v Čáslavi a v Kutné Hoře, kde ho učil kreslení František Bohumír Zvěřina, absolvent krajinářské školy na pražské Akademii. V osmnácti letech odjel Antonín Chittussi do Prahy, kde začal původně studovat na technice . Za dva roky ale vstoupil na pražskou Akademii výtvarných umění , kde v té době též studovali Mikoláš Aleš, Jakub Schikaneder, Josef Tulka, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek. Akademie mu však svou úrovní nevyhovovala a proto ji opustil a st...

Antonín Boll (1)

Narozen 1721 v Praze, zemřel 1792. Katolický kněz, filosofické a teologické spisy.

Antonín Bašta (1)

Narozen 27.5.1884 v Praze, zemřel 8.3.1922 v Praze. Ing., úředník, redaktor, práce o Šumavě.

Antonije Isaković (1)

Narozen 6.11.1923 v Bělehradě. Srbský prozaik, dramatik a filmový scénárista.

Antonie Hasmandová (1)

Antoni Zygmund (1)

Matematik.

Antoni Libera (1)

Polský spisovatel, překladatel, režisér, propagátor Beckettova díla.

Anton Ponťuch (2)

Slovenský lékař, gynekolog a porodník. Práce z oboru.

Anton Müller (1)

Diecézní kněz.

Anton Gerinec (1)

Slovenský lékař, oftalmolog.

Anton Altrichter (3)

Narozen 4. 2. 1882 ve Smilově, zemřel 30. 5. 1954 v Meitzendorfu. PhDr., německy píšící historik a vlastivědný pracovník, autor historických prací o Jihlavě; zemský školní inspektor, učitel historie a zeměpisu.

Anthony Sampson (1)

Britský novinář a spisovatel.

Anthony Rendall (1)

Autor turistických průvodců.

Anthony Marks (4)

Spoluautor literární adaptace.

Ansbert (1)

Historik z konce 12. století. Účastnil se třetí křížové výpravy pod vedením císaře Friedricha I.

Annie Proulx (1)

Když v roce 1994 obdržela americká spisovatelka E. A. Proulxová významnou Pulitzerovu cenu za román Ostrovní zprávy, bylo to především upozornění, že začíná být slyšet nový literární hlas, který sice nemusí každého oslovit, ale rozhodně má co říct k současné moderní literatuře. Narodila se 22. srpna 1935 v Norwichi v Connecticutu rodičům francouzsko-kanadského původu. Vystudovala Deering Hight School v Portlandu v Maine, poté navštěvovala krátce Colby Colege. Ke studiím se znovu vrátila až v roce 1966 a na univerzitě ve Vermontu, kde promovala z vynikajícími výsledky, získala titul BA v oboru historie. Titul MA získala posléze v Montrealu na nynější Concordia University. Nejdříve pracovala jako novinářka, první sbírku povídek vydala v r. 1988, první román o čtyři roky později. E. A. Proulxová žila přes třicet let ve Wyomingu, třikrát se vdala a rozvedla. Má tři syny a dceru. V roce 1994 se přestěhovala do Wyomingu, kde bydlí dosud.

Annie M. G Schmidt (1)

Anna Maria Geertruida Schmidt byla nizozemskou básnířkou a spisovatelkou, autorkou mnoha knih, písňových textů, divadelních her, muzikálů a rozhlasových a televizních her. Proslavila se především svými knížkami pro děti, z nichž nejznámější jsou příběhy o Jipovi a Janneke. Celé generace Nizozemců vyrostly společně s příběhy této autorky, čímž se její dílo nesmazatelně vrylo do kolektivní paměti poválečného Nizozemí. V roce 2002 vyšla v Nizozemsku biografie Anny M.G. Schimdt nazvaná Anna autorky Annejet van der Zijlové. Její knížky byly přeloženy do mnoha jazyků, v češtině vyšel výbor z autorčiny knihy Na Vystrkově .

Annie Collognat (1)

Anni Fischer (1)

Annette von Droste-Hülshoff (1)

Anna Elisabeth Franziska Adolphine Wilhelmine Louise Maria, Freiin von Droste zu Hülshoff, známá jako Annette von Droste-Hülshoffová byla německá spisovatelka a hudební skladatelka. Annette von Droste-Hülshoffová se narodila na hradě Hülshoff v blízkosti Münsteru . Její rodina patřila k vestfálské katolické šlechtě. Otec Clemens August von Droste zu Hülshoff byl vzdělaný muž, který se zabýval historií, jazyky, ornitologií, botanikou a nadpřirozenými jevy. Matka Therese Luise pocházela ze starého šlechtického rodu Haxthausenů. Annetta byla druhé ze čtyř dětí: měla starší sestru Marii Ann a dva mladší bratry Wernera Konstantina a Ferdinanda . Byla předčasně narozená a celý život měla zdravotní problémy. Byla vzdělávána soukromými učiteli zejména ve starých jazycích, francouzštině, přírodních vědách, matematice a hudbě. Pozoruhodný hudební talent získala po svém otci. Začala psát již jako dítě. Dochovalo se 50 básních napsaných v letech 1804 až 1814. Její dědeček z matčiny strany Werner Adolf von Haxthausen po smrti své první ženy v roce 1772 si postavil ve vsi Bökendorf v okrese Paderborn nový zámek Bökerhof. Tam jeho synové z druhého manželství Werner a August založili intelektuální kroužek. Byli v kontaktu se známými kulturními veličinami té doby jako Bratři Grimmové, Clemens Brentano a Friedrich Schlegel. Anetta zámek často navštěvovala a seznámila se zde s Wilhelmem Grimmem. Ona a její sestra pak přispívaly lidovými pověstmi z Vestfálska do proslulé sbírky pohádek . Avšak ani Grimm ani její nevlastní strýcové její literární talent nezjistili. Ten, kdo ho první rozpoznal byl Anton Matthias ...

Anne Horan (1)

Anne Girard (1)

Americká spisovatelka, psycholožka, autorka historických románů. Píše také pod skutečným jménem Diane Haeger.

Anna Wojtkowiak-Williams (1)