Všichni Autoři a témata

Brian Lavery (1)

Anglický historik námořního loďstva.

Březina Jiří (1)

Břetislav Truhlář (22)

Narozen 31.12.1926 v Plotišti nad Labem, zemřel 1990. PhDr., CSc., literární historik, publikace z oboru, překlady ze slovenštiny.

Břetislav Holásek (1)

Narozen 19. 11. 1957. Ing. ekonom, od roku 2011 ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci, editor publikací z oblasti dějin, památkové péče a vlastivědy, sběratel a spolumajitel sbírky historických kočárků.

Břetislav Doležel (1)

Narozen 15.9.1926,zemřel v květnu 1998. Ing.,literatura o plastických hmotách.

Břetislav Dančák (2)

Docent na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií na Fakultě sociálních studií MU a proděkan téže fakulty . V minulosti působil také jako ředitel Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity . Ve výzkumu se věnuje americké zahraniční politice po konci studené války se zaměřením na priority USA vůči střední a východní Evropě. V souvislosti s politickým vývojem ve středoevropských zemích se zabývá jejich vnitropolitickými i zahraničněpolitickými aspekty. Zvláštní důraz klade na Visegrádskou skupinu a analýzu vztahů mezi těmito státy navzájem a jejich členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Břetislav Chrtek (4)

Ředitel nakladatelství Artia a Naše vojsko, překladatel z němčiny a slovenštiny.

Břetislav Bartoš (2)

Břetislav Bartoš byl český malíř. Během svých studií na pražské Akademii v letech 1909 až 1914 byl jedním z posledních žáků profesora Hanuše Schwaigera. V roce 1914 byl spoluzakladatelem uměleckého spolku Koliba . Bojoval v 1. světové válce jako legionář v Itálii a ve volných chvílích maloval obrazy zachytávající momenty z fronty. Ilustroval také Slezské písně Petra Bezruče. Zemřel velmi mladý na TBC. V roce 2007 se uskutečnila první vernisáž zrekonstruovaného muzea ve Frenštátě. Výstavu zahájila dcera Břetislava Bartoše. V jeho dílech převažuje barva nad kresbou. Upřednostňoval její hutnost a plošný výraz. V barevnosti používal spíše střízlivé tóny hraničící až se zemitostí. V kompozici příliš neexperimentoval a ve svých dílech nechal dominovat vertikály tvořící střed obrazu tak, jak je typické u renesančních maleb Itálie. Díla Břetislava Bartoše často mají symbolický podtext. Snažil se ve svých dílech vyjádřit sociální situaci a občas se objevuje i revoluční tematika. Zatímco ve svém raném období maluje spíše zbojníky, v pozdější fázi jsou hlavní představitelé jeho obrazů lidé z šachet a hutí. Velice typický je motiv rodiny vsazený do průmyslového prostředí.

Brent Schlender (1)

Americký novinář, editor. Autor článků o významných osobnostech a firmách z oblasti informačních technologií, spoluautor biografie o Steveovi Jobsovi.

Brendon McCauley (1)

Braunová (1)

Božena Sedláková (1)

Botanička, zaměřuje se na genetiku rostlin.

Bosiljka Grdičová (1)

Bořivoj Lauda (2)

Bořivoj Lauda byl český grafik a ředitel Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Bořivoj Lauda se narodil v roce 1922 v rodině malíře Richarda Laudy a Marie Laudové, rozené Školaudyové. Bořivojův mladší bratr Jaroslav absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze a stal se grafikem, scénografem a restaurátorem. Jejich společným strýcem byl sochař Bohuš Landa. Vzhledem k jeho předčasnému úmrtí v roce 1918 ho však ani jeden ze synů Richarda Laudy nepoznal. V letech 1941–1942 Bořivoj Lauda studoval na soukromé umělecké škole Officina Pragensis vedené grafikem a ilustrátorem Jaroslavem Švábem. Od roku 1942 téměř do konce války pracoval jako kolorista a fázař při výrobě kreslených filmů v Ateliéru filmových triků v Praze . Po jejím skončení pokračoval ve studiu v grafickém ateliéru Antonína Strnadela na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze . Po vysokoškolských studiích pracoval jako výtvarník-scénograf v Československém státním souboru písní a tanců. Lidové umění se stalo rovněž jednou z hlavních inspirací jeho vlastní umělecké tvorby. V roce 1970 byl jmenován ředitelem Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Na této pozici setrval do roku 1986. Svými texty přispěl do řady samostatných i kolektivních katalogů a uměleckých publikací. Coby kurátor realizoval mimo jiné několik výstav otce Richarda Laudy a výstav českého a jihočeského poválečného výtvarného umění. Také v pozdějších letech se věnoval grafické práci a návrhům tanečních kostýmů.

Boris Viktorovič Tomaševskij (1)

Publikuje v oblastech: studie; věda literární

Boris Popesko (1)

Narodil se 21.3.1978 v Košicích. Působí na vysoké škole, věnuje se podnikové ekonomice. Publikuje v oboru manažerské účetnictví a nákladové kalkulace.

Boris Navrátil (1)

Narozen 1960. Vysokoškolský pedagog, ekonom. Zabývá se problematikou Evropské unie a evropské integrace. Publikuje v oboru.

Boris Hanš (5)

Narozen 15.7.1912 v Petrohradu , zemřel 15.6.1962 v Praze. Malíř, ilustrátor.

Boris Grigorjevič Antonov (1)

Boris Germanovič Antonov (1)

Spoluautor publikace o náboženském hnutí Svatyně lidu.

Boris Georgijevič Rajevskij (2)

Ruský lingvista, autor česko-ruských a rusko-českých slovníků.

Boris Cambel (2)

Bori Tigranovič Grigorjan (1)

Bořek Vančura (4)

Narozen 28.8.1939 v Praze. Pracovník prehistorického oddělení Národního muzea, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny.

Bonilla Rocio (1)

Bonaventura (1)

Italský františkánský scholastický teolog, kardinál a biskup. V r. 1482 svatořečen a v r. 1588 jmenován církevním učitelem.

Bohuslav Sedláček (1)

Narozen 13. 8. 1928 v Droždíně u Olomouce, zemřel 26. 5. 2013 v Brně. Hudební skladatel, režisér a dramaturg.

Bohuslav Květ (1)

Autor učebnic elektrotechniky.

Bohuslav Koutník (2)

Narozen 11.10.1891 v Nové Huti u Berouna, zemřel 3.6.1965 v Praze. Středoškolský profesor, knihovník, redaktor, publikace z oboru knihovnictví, překlad z francouzštiny.

Bohuslav Klíma (2)

Narozen 26.3.1925 v Drahotušicích u Hranic, zemřel v 6.2. 2000 v Brně. RNDr., CSc., pracovník Archeologického ústavu Československé akademie věd v Brně, vedoucí oddělení paleolitu. Práce v oboru.

Bohuslav Hudec (2)

Publikace v oboru Počítačový hardware a software.

Bohuslav Franta (3)

Narozen 8.5.1861 v Poděbradech, zemřel 24.4.1929 v Praze. JUDr., národně demokratický politik, spisy o volebním právu, cestopisná literatura.

Bohuslav Čech (1)

Narozen 22.9.1926 v Horní Krupé u Havlíčkova Brodu. Ing., DrSc., fyzikální metalurg, práce z oboru.

Bohuslav Brauner (2)

Narozen 8. 5. 1855 v Praze, zemřel 15. 2. 1935 v Praze. PhDr., profesor chemie na universitě v Praze, práce z oboru.

Bohuš Čížek (4)

Narozen 13. 2. 1913 v Lešanech , zemřel 9. 9. 1989 v Praze. Akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog.

Bohumír Voves (1)

Narozen 1924 v Praze, zemřel 10. 2. 2016. Prof. Ing., DrSc., Odborník v oblasti betonových konstrukcí, autor prací z oboru.

Bohumír Tejnický (1)

Autor vlastivědných publikací o obci Nelahozeves.

Bohumír Kroupa (1)

Narozen 19. 5. 1920 v Litomyšli. Zemřel 23. 2. 1997. Pedagog a básník, člen Českého pěveckého sboru učitelů.

Bohumír Čmelinský (1)

Práce o kapitalismu.

Bohumil Vospálek (1)

Narozen 12.2.1887 v Plzni, zemřel 21.3.1972. PhMr., redakční činnost v oboru farmacie, básník, překlady z polštiny.

Bohumil Vlach (1)

Narodil se 1941 v Brně, pracuje jako akademický pracovník Ústavu materiálového inženýrství FSI VUT v Brně. Autor prací z oboru materiálové inženýrství .

Bohumil Vančura (3)

Narozen 2.5.1894 v Dubé, zemřel 6.3.1968 v Praze. Evangelický kněz, redaktor časopisu Jednota bratrská, překladatel z angličtiny a němčiny.

Bohumil Teplý (3)

Bohumil Teplý byl český sochař, v letech 1960–1978 byl pedagogem kresby a sochařství na Univerzitě Palackého. Realizace :

Bohumil Planka (2)

Policejní balistik, práce z oboru. Též autor katalogu výstavy japonských mečů.

Bohumil Pater (1)

Spoluautor sborníků Klubu československý turistů a Svazu junáků, skautů a skautek RČS.

Bohumil Novotný (1)

Narozen 7.2.1882 v Pohřevačce. JUDr., publikace o dani z obratu.

Bohumil Lehár (5)

Český hospodářský historik, práce v oboru dějin českého průmyslu a Rady vzájemné hospodářské pomoci, editor dokumentů Rady vzájemné hospodářské pomoci a spolueditor statí a dokumentů Pařížské komuny.

Bohumil Laušman (2)

Narozen 30.8.1903 v Žumberku u Chrudimi, zemřel 9.5.1963 v Praze. Politik, politicko-ekonomické práce.

Bohumil Kubát (1)

Historik umění, který se zabýval uměním Liberecka. Napsal odborné publikace o historii libereckého zámku, mřížích libereckých domů a architektuře Liberce. Věnoval se také malířství.

Bohdana Divišová (1)

Narozena 22. 11. 1971 v Praze. Mgr., autorka prací z dějin lékařství, též překladatelka z latiny.

Bogdan Suchodolski (1)

Polský profesor, filozof, historik vědy a kultury.

Bogdan Melichar Juričič Houžvic (1)

Autor válečného deníku.

Bodil Jane (1)

Blažena Gracová (1)

Narozena 7. 5. 1950. Historička, bohemistka a polonistka.

Blažej Ráček (1)

Blažej Ráček byl český římskokatolický kněz, člen jezuitského řádu, profesor arcibiskupského gymnázia v Praze-Bubenči a církevní historik. Po ukončení obecné školy v Křoví studoval v letech 1896 – 1902 v Brně na prvním českém gymnáziu, noviciát vykonal na Velehradě. První sliby složil v roce 1904 v Kalksburgu, kde završil gymnaziální studia maturitou v roce 1906. Ve Svatém Ondřeji v Korutanech studoval rétoriku, v letech 1907 – 1910 v Bratislavě filozofii. Řád jej pověřil povoláním profesora, a proto v letech 1910-1915 studoval dějepis a zeměpis na Karlově univerzitě, poté v Innsbrucku na řádové univerzitě teologii. Na kněze byl vysvěcen na kněze 5. července 1918 v Brně. V roce 1919 skončil studia teologie a začal učit na arcibiskupském gymnáziu v Praze-Bubenči, mezitím ovšem vykonal v Linci svou třetí probaci. Své působení na bubenečském gymnáziu v Praze zakončil s ostatními profesory a žáky poté, co budovu zabrali nacisté v prosinci 1940. Do roku 1942 pak arcibiskupské gymnázium sídlilo na Smíchově. Po zrušení jezuitských gymnázií v roce 1942 prožil zbytek války na Velehradě a do roku 1945 se věnoval spisovatelské činnosti. V roce 1945 se vrátil k výuce, tentokrát na obnoveném velehradském jezuitském gymnáziu, odkud v roce 1949 odešel do Bohosudova. V rámci Akce K se v dubnu 1950 z Bohosudova stal tzv. internační klášter, do kterého byli kromě jezuitů svezeni také františkáni a Minorité. V Bohosudově Ráček zůstal s ostatními jezuity do září, pak byl internován v Oseku a v Králíkách, kde mu byly přidělovány polní práce. 27. ledna 1953 byl uznán práce neschopným a převezen do domova v Moravci. 12. července 1960 byl Krajským soudem v Brně v rámci procesu označeného Ráček a spol. s dvěma dalšími jezuity odsouzen za údajné podvracení republiky. Trest v trvání dvou a čtvrt roku strávil na Mírově a ve Valdicích. Je autorem populárních historických přehledů světových církevních a českých dějin, zčásti koncipovanýc...

Blažej Konštantín Rippa (1)

Narozen 1.2.1912 v Trnovci nad Váhom, zemřel 17.1.1981 v Bratislavě. Internista, historik lékařství. Zakladatel a vedoucí interního oddělení Železničnej polikliniky v Bratislave. Věnoval se historii medicíny, problematice pracovního lékařství a zdravotně-osvětové činnosti. Spoluzakladatel Národnej transfúznej služby, aktivní pracovník Československého Červeného kříže. Publikace z oboru.

Blanka Lamrová (8)

Narozena 30.12.1949 v Litovli. Fotografka; dokumentární a užitá fotografie.

Blanka Kutinová (8)

RNDr., CSc., redaktorka a editorka.

Blanka Kussová (1)

Narozena 29.5.1945 v Praze. RNDr., CSc., asistentka katedry teorie vyučování matematiky, práce z oboru.

Blanka Králová (1)

Narozena 24.1.1936 v Praze., Prof., Ing., CSc., biochemička, práce z oboru biochemie a potravinářské technologie, publikuje též anglicky.