Ignát Herrmann
První hřích

1972 | Nakladatelství Albatros

Výbor z povídek je pořízen z povídkových souborů Blednoucí obrázky I a II, Bodří Pražané, Smíšené zboží, Drobní lidé, Rodiny a rodinky, Z pražských zákoutí, Staří mládenci, Z chudého kalamáře, Ztřeštěné historky, Foxl-voříšek... Zavádí nás v herrmannovsky rozmarných příbězích ze života drobných lidí, v příbězích, do ni…chž se tu a tam přimísí i smutná nota, do doby autorova mládí, na český venkov, do malého města a zejména pak do Prahy druhé poloviny minulého století. Výbor z povídek je pořízen z povídkových souborů Blednoucí obrázky I a II, Bodří Pražané, Smíšené zboží, Drobní lidé, Rodiny a rodinky, Z pražských zákoutí, Staří mládenci, Z chudého kalamáře, Ztřeště…né historky, Foxl-voříšek... Zavádí nás v herrmannovsky rozmarných příbězích ze života drobných lidí, v příbězích, do nichž se tu a tam přimísí i smutná nota, do doby autorova mládí, na český venkov, do malého města a zejména pak do Prahy druhé poloviny minulého století.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	270
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Müller
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 3. 2026 12:33
Číslo položky:	1666518

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora