Il'ja Grigor'jevič Èrenburg
Lidé, roky, život : Ilja Erenburg ; přeložili Zuzana Krejčová a Jaroslav Hulák ; verše přeložil Luděk Kubišta

1962 | Nakladatelství Československý spisovatel

První část vzpomínek, jejichž pokračování je otiskováno v časopise Novyj mir, zachycuje dobu Erenburgova mládí, jeho pobytu ve Francii před a za první světové války, návrat do revolučního Ruska a končí odjezdem tehdy už sovětského novináře do Francie v roce 1921. Autorovi v nich nejde o vylíčení pouhé historie vlastníh…o života. Na základě prožitků a úvah vytváří zasvěcené profily lidí, význačných umělců i osobností kulturního a politického života, se kterými se v zachyceném období stýkal. První část vzpomínek, jejichž pokračování je otiskováno v časopise Novyj mir, zachycuje dobu Erenburgova mládí, jeho pobytu ve Francii před a za první světové války, návrat do revolučního Ruska a konč…í odjezdem tehdy už sovětského novináře do Francie v roce 1921. Autorovi v nich nejde o vylíčení pouhé historie vlastního života. Na základě prožitků a úvah vytváří zasvěcené profily lidí, význačných umělců i osobností kulturního a politického života, se kterými se v zachyceném období stýkal.

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	3 svazky (420; 516; 555 )
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zuzana Huláková, Jaroslav Hulák, Luděk Kubišta
Edice:	Vzpomínky
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Il'ja Grigor'jevič Èrenburg

V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během Občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře. Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus. Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí. Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící články, jež podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho textům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský ničivý raketomet. Mnoho historiků se domnívá, že krutosti, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa, byly inspirovány právě těmito texty.

Více od autora